Panna? Tak to nebude fungovat.

„Kdy ses narodil?“

„Na začátku dubna.“

„Takže to musíš být beran, co? Budeš dost tvrdohlavej, ne? Já jsem váha.“

„Aha. Já už budu muset jít. Promiň. Rád jsem tě poznal.“

„Beran a váha? Kdo to kdy viděl? To je jako míchat dohromady slaninu a lívance,“ pomyslel jsem si, když jsem odcházel z nejmenované restaurace v centru Prahy. Slečna i nadále seděla u stolu ve své ezoterické bublině, když dveře neslyšně zapadly zpět na své místo. Nejspíš stále vážila situaci.

Po cestě domů jsem došel k následujícím závěrům. Všichni z nás mají z každého znamení kousek, ve kterém se, myslím, najdou. Každý má v sobě tvrdohlavost berana, ať se jedná o věci vztahové, či třeba jen špatný názor, že skupina Kryštof je skvělá, ač veškeré důkazy, včetně jejich textů, jsou proti němu. Každý má v sobě dvojakost blíženců, kdy jste v jednu chvíli na vrcholu světa a ve chvíli druhé přemýšlíte nad svými sedmadvacátými narozeninami, a že bude už nejspíše čas vzít život do vlastních rukou (hyperbola). Každý z nás má v sobě temperament a bojovnost lva. Možná ne vždy, ale ani vy přece nesedíte celý život tiše. Někdy musel být slyšet váš řev krále zvířat. Každý z nás má v sobě trochu (ču*áka, jak by řekla kamarádka) empatie vodnáře. Možná vám to není přirozené, ale i vy jste tam seděli a poslechli si hrozný příběh svého bližního a na chvíli jste porozuměli jeho strastem. Každý z nás byl neposkvrněnou pannou. Zde to už raději ukončím, myslím, že si rozumíme.

A teď něco málo o historii těch znamení. Klasický zvěrokruh je původem velmi starý. Vznikl přibližně tisíc let před naším letopočtem, alias zrozením Ježíška, v říši Babylonie — tam, kde nedostavěli tu věž. Někdy mezi lety sedm set až čtyři sta před tím velkým narozením byl v antickém Řecku, v době Dia a jeho parťáků, počet znamení astrology omezen na dvanáct, tak jak je známe i dnes. Zajímavostí je špatně přeložené samotné slovo zvěrokruh z řecko-latinského slova zodiakus. Slovním základem původního slova s největší pravděpodobností není zōon (v překladu tvor), ale spíše zoé (v překladu oduševnělá bytost). Neboli, nebeská tělesa nejsou obdařena tvorem, ale vlastní duší. Například blíženci nejsou žádná zvířata, tedy aspoň ne všichni.

Upřímně bych mohl pokračovat dále a říct vám, že se zvěrokruh dělí na tropický a siderický. Také vám povědět o třináctém znamení hadonošovi, o skutečném astrologickém zvěrokruhu, prvních horoskopech z pátého století před naším letopočtem a o dělení dvanácti znamení na čtyři základní živly, kde vodnář je vzdušným znamením, což je zatraceně divné. Nicméně, o tom všem vám dnes asi ani povědět nechci, dole jsem nechal zdroje, kdyby byl zájem o samostudium (nedoporučuji).

Co jsem vám ale chtěl říct? Já na horoskopy nevěřím, jak už vám pravděpodobně došlo na úplném začátku. Upřímně nejsem ani zastáncem determinovanosti osudu, který s tím podle mého taky souvisí. Jak už řekl kdysi Shakespeare, „náš osud není vepsán ve hvězdách, ale v nás samých,“ a pokud to řekl Will, tak už to musí být pravda. A co se týče těch znamení? Citace to opět řekne lépe než já: „zvěrokruh nepatří smrtelníkům, zvěrokruh náleží nebesům.“ Ten váš poslední vztah nevyšel z důvodu, že to byl střelec, ale protože se zachoval jako debil, tečka. Stejně jako nefunguje ukončení této mini úvahy. Nejradši bych to uzavřel v tom nejlepším, ale to už jsme daleko za pomyslnou cílovou čárou. Až si příště budete číst horoskop, tak přestaňte. Konec hlášení. Jo a ten citát o zvěrokruhu jsem si vymyslel.

A když už nic jiného, tak aspoň nebuďte vodnáři.

Foto: Lisabon; 24/12/2017 – iPhone SE

Zdroje:

https://www.zeny.cz/lifestyle/horoskop-beran-a-laska-s-kym-je-to-na-cely-zivot-a-s-kym-ho-ceka-nejlepsi-sex-4437.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Horoskop

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zv%C4%9Brokruh

https://www.horoskopy.cz/

https://www.idnes.cz/onadnes/horoskopy

https://citaty.net/citaty-o-osudu/